Mnoho lidí s depersonalizací je schopno se plně uzdravit, často i bez pomoci. Jiní mohou potřebovat pomoct, jak klidně ustát drobné epizody.
Pokud to však snášíte dlouho nebo pokud byla vaše hlavní příčina velmi traumatizující, možná budete potřebovat odbornou pomoc. Platí to zejména v případech, kdy trpíte na depresi či úzkost, které často přicházejí s derealizací.
Příčiny derealizace a depersonalizace
Derealizace někdy může být příznakem špatného zdravotního stavu. Jindy se to může stát samo, často v reakci na těžké trauma, stres nebo bad trip.
Je třeba si uvědomit, že depersonalizace se může spustit i u lidí bez problémů s úzkostí nebo panikou. Například po úmrtí blízké osoby, byli jste účastníkem nehody nebo jste možná utrpěli nedávný šok. Jedná se o způsob fungování mysli, který vás chrání před všemi intenzivními obavami nebo zraněním, které byste mohli cítit. Je to bezpečnostní spínač. Tento pocit je obvykle dočasný, a když například truchlící osoba začne překonávat počáteční šok a hluboké přemýšlení o své ztrátě, pak slabá depersonalizace, kterou zažívá, začne mizet.
Problém některých osob trpících úzkostí spočívá v tom, že mají vždy tendenci se příliš strachovat a přemýšlet o všem, a tak se mysl potřebuje nějak bránit. Ke své ochraně proto někdy použije tento bezpečnostní systém. Bývá aktivován v momentě, kdy byl mozek posunut za hranice toho, na co je navržen. Potřebuje se se všemi signály vyrovnat a odosobnění mu v tom pomáhá.
Představte si počítač, který přejde do bezpečného režimu. Umožňuje vám sice fungovat, ale vypíná mnoho dalších věcí, jako jsou emoce, určité smysly a vnímání atd. Z tohoto důvodu může osoba stále fungovat po dobu celého dne, ale může se při tom cítit oddělená, prázdná a bez emocí.
Prvotní zážitek depersonalizace bývá děsivý. Většina lidí se poté začne obávat a začnou být novými příznaky depersonalizace posedlí. Myslí, že je to něco vážného nebo že se zbláznili. Mohou dokonce zapomenout na svou počáteční úzkost a soustředit se pouze na tyto nové pocity.
Pocit nereálnosti roste, jakmile do cyklu vstupuje strach z nových příznaků. A tak se mysl chrání ještě více a zvyšuje pocity odpojení. Poté se začnete cítit více vzdálení a odloučení. Trápíte se a zkoumáte své příznaky ještě hlouběji. Upadáte tím do nekonečného cyklu. Je to právě strach z tohoto stavu, který vás udržuje ve smyčce.
Mezi příčiny spojené s projevem derealizace patří:
- Záchvaty
- Demence
- Zneužívání drog
- Schizofrenie
- Panický záchvat
- Deprese
- Jiné disociační poruchy, jako je amnézie
Nejběžnější událostí, která může spustit derealizaci, je emoční týrání nebo zanedbávání v mladém věku. Zkušenost vybízí dítě, aby se oddělilo od svého okolí jako způsob, jak zvládnout trauma. Mezi další příčiny stresu patří:
- Fyzické nebo sexuální zneužívání
- Byli jsme svědky domácího násilí
- Rodiče nebo opatrovníci s těžkou duševní poruchou
- Nečekaná smrt milovaného člověka
- PTSD z války nebo konfliktu
- Trauma z nehody nebo přírodní katastrofy
Budoucí epizody derealizace mohou být nadále spouštěny celkem každodenními stresory, včetně problémů v práci nebo ve vašich vztazích.
Terapie na léčbu derealizace & depersonalizace
Léčbou číslo jedna pro derealizaci je psychoterapie. Tato forma terapie dialogem vás naučí způsoby, jak sdílet své zkušenosti a strategie zvládání depersonalizačních epizod. Zároveň vám naši terapeuti předají techniky, díky kterým se depersonalizaci efektivně ubráníte. Ke zmírnění jakýchkoli příznaků deprese nebo úzkosti, které s poruchou souvisejí, vám může psychiatr předepsat léky. Nicméně má zkušenost je, že se v řadě případů dá věc zvládnout bez léků. Je to jen trochu těžší.
Příznaky depersonalizace a derealizace mohou vyvolávat pocit nereálnosti a rozsah, v jakém jsou tyto a další příznaky přítomny, může ukazovat na diagnózu poruchy depersonalizace-derealizace.
Prostřednictvím psychoterapie se můžete naučit, jak:
- zabránit své posedlosti v podobě zkoumání a analyzování stavu nereálnosti,
- se rozptýlit aktivitami se aktivitami,
- se uzemnit ve skutečnosti pomocí svých pěti smyslů (například přehráváním hlasité hudby nebo držením něčeho velmi studeného),
- pracovat s negativními pocity a odhalit příčiny vašich příznaků,
- mluvit o svých pocitech pomocí konkrétních slov.
Autorka článku
