Dotaz
Dobrý den,
byla jsem s přítelem přes 2 roky. Přítel se ke mne nastěhoval, kde jsem žila také s rodiči. Byli jsme ve vztahu velmi šťastný. Jenže třikrát ke mně ztratil city. Poprvé to bylo z důvodu, že jsem měla problém s jídlem. Bylo to po půl roce ve vztahu. Nejedla jsem, byla jsem na všechny i nepříjemná. Ale také jsem se v tom vztahu snažila. On mi poté zničehonic napsal, že ke mne asi nic necítí. Promluvili jsme si o tom, a bylo to v pořádku. Začala jsem poradně jist.
Partner mě opakovaně opouští
Po druhé to bylo po dalším půl roce. Žádný známky toho, že by bylo něco v nepořádku, nebyly. Napsal mi, že už necítí to, co dřív. Že necítí tu pořádnou jiskru ve vztahu. Opět jsme si o tom promluvili, řekl, že pojede za mámou a popřemýšlí o tom. Za pět minut přijel, že si prý uvědomil, že mě stále chce. To už mi nepřišlo moc v pořádku, že z minuty na minutu mění názor.
Přítel je emocionální nestálý, nevyznám se v něm
Po třetí, a to se se mnou už definitivně rozešel, jsem ani upřímně nepochopila důvod. Dva dny předtím, než se to stalo, mi koupil něco pro radost sám od sebe, přispěl mi na vánoční dárek, jelikož jsem teď bez práce. Koupil mi dárek na Vánoce, i docela drahý. V ten den, kdy se to stalo, mi psal, že jede k mámě sám, ze si chce popovídat o vánočních dárcích a tak. Přišlo mi to trochu divné. Moji rodiče se ptali přes telefon, zda se něco nestalo, jeho odpověď byla upřímná a říkal, že vůbec nic. Nic na něm nepoznali. Mne odpověděl to samé, a to jsem se ho dvakrát ptala. Ten den se na rodiče usmál, a hezky je pozdravil. Mne v ten den, když už přijel k jeho mámě mi napsal srdíčko a nazval mě beruško a Lásko. Najednou po hodině mi napsal, že nad tím přemýšlel už týden (nikdo v naši rodině neviděl sebemenší náznak ničeho, to by si někdo všimnul aspoň něčeho. Hlavně když jde o tak důležité rozhodnutí), ze už se na mě tolik netěší, necítí to, co dřív. Kolikrát prý sedel v autě hodinu, ze se mu k nám nechce (což také není pravda, dával mi každý den vědět kde je a hodiny odpovídaly). Kdy byl v práci, neměl mi nutkání psát, což mě psal snad i více než normálně. Psal mi s nadšením a s láskou. Před par dny mi opravdu upřímně řekl, že je se mnou strašně spokojený, miluje mě. Sám od sebe. Také mi napsal, že ho finančně hrozně obírám o peníze. Že si kolikrát chtěl našetřit na auto, ale dával to mne. Nikdy mi nedal najevo, když mi něco sám od sebe kupoval, že mu to vadilo. Jsem všímavý člověk, sám od sebe se se mnou i “hádal”, že mi to chce zaplatit. Před třemi dny mi ještě koupil dvakrát něco malého pro radost. Byl to pro něho už rozchod, když mi to psal. Ale nenapsal mi to přímo. Další den jsem ho viděla, že si šel pro věci a bylo to skoro bez emocí. Jak kdybych ho vůbec nepoznávala. 2 roky jsem s nim žila, ale tohle byl úplně jiný člověk. Také psal, že chce být teď s mámou a finančně ji pomoci.
píše si s jinými
Také si během vztahu kolikrát i psal s holkami. Bylo to něco trochu jak flirtování, ale nic vážného. To jsem mu taky odpustila.
Ještě psal, že to bylo nejlepší rozhodnutí v životě mě opustit. To proste není ten člověk, kterého znám. Když den předtím byl na mě tak laskavý a cítila jsem z něho lásku. 2 roky soužití s někým musí kohokoliv aspoň trochu poznamenat. Pak mi došlo, že pracuje s jedním kolegou, jezdí jen oni dva, a ze ten měl přítelkyni, která ho finančně obírala a teď žije s mámou a pomáhá ji finančně. Trosku mi to do sebe zapadalo.
Má partner poruchu osobnosti?
Chci se zeptat, je možné, že má nějakým způsobem poruchu osobnosti? Nebo nějaké psychické onemocnění. Protože to byla hrozně velké rozhodnutí, a člověk by to na něm trochu aspoň poznal. Měl otce, který je opustil po dvou letech a vystřídal hodně žen.
Je tedy možné, že má nějaké psychické onemocnění? Byla to pro mě totiž obrovská rána a strašně to bolí. Dekuji za váš čas a odpověď.
Názor psychologa
Dobrý den,
velmi si vážíme důvěry, se kterou se obracíte na naši poradnu.
Je mi líto, že prožíváte bolest způsobenou odchodem partnera. Z toho, co popisujete skutečně není jednoduché vašemu partnerovi porozumět. Jeho signály jsou na první pohled protichůdné, tzn. slova neodpovídají činům. V takových situacích doporučuji sledovat činy a pokusit se jim porozumět.
Citová nestálost ve vztahu
Citová nestálost se ve vztahu nejčastěji projevuje následovně:
- neznají hranice,
- vyžadují mnoho vaší pozornosti,
- jsou na partnera nároční, manipulativní,
- uvažují iracionálně a v dimenzích „všechno nebo nic“,
- vyhledávají vzrušení a jejich jednání je spíše impulzivní, dělají unáhlené kroky,
- špatně snáší kritiku.
Ve většině bodů tomu váš partner odpovídá. To jsou právě ty extrémy, které popisujete – láska x odmítnutí. Kupování dárků x výčitky za ně.
Strach ze samoty
Ptáte se, zda bývalý partner netrpí poruchou osobnosti či jinou duševní poruchou. Dále zmiňujete jeho otce, který opustil rodinu, když byli partnerovi dva roky a vystřídal mnoho partnerek. Těžko můžeme z jednoho dotazu s jistotou odpovědět. Dle vašich slov vykazuje váš partner znaky nestálosti, nezralosti a nezodpovědnosti. Napadá mě, že na množství ran, které jste od něj utržila, má stále mnoho vaší lásky, pozornosti a starostlivosti. Diagnóza by vám pravděpodobně mohla pomoct se od něj odpoutat. K odpoutání ale reálně diagnózu nepotřebujete. Stačí, když se k vám partner nechová hezky, chodí vám za hranice a nerespektuje vaše potřeby. Upřímně už to, co s ním zažíváte (i bez diagnózy), jsou relevantní důvody k odchodu ze vztahu. To ale neznamená, že to nebude bolet. Rozchody mají své fáze, kterými si člověk musí projít a patří mezi ně i citová bolest. Zároveň je třeba uznat, že vy v tom vztahu trpíte dlouhodobě. Pokud láska bolí a nezažíváte to ve vztahu poprvé, doporučila bych Vám přečíst si knihu „Ženy, které příliš milují“ od Robin Norwood. Naleznete tam odpovědi na většinu svých otázek, se kterými se během vztahu s partnerem potýkáte.
Partner neví, co chce
Jednou ze zásadních nutností pro budování dobrého vztahu je zdravá komunikace. Když si představíte vztah s partnerem jako dům z cihel, jenž jste společně s ním jako dva parťáci stavěli, dělo se to, že určitý čas jste spolu přikládali cihlu k cihle (Vy však více. Alespoň to tak vypadá.), ale pak Váš parťák nečekaně přišel a vše zboural. Proběhlo nějaké jednání (komunikace) a Vy oba jste se opět pustili do stavby. Jenže zase se opakovala tatáž situace a partner použil svou bourací techniku znovu atd…Celkem třikrát. Jak ta stavba vypadá dnes? Možná zůstala stát torza zdí, ale budova je nyní prázdná, neobyvatelná a Vy vyčerpaná.
hranice ve vztahu
Do zdravého partnerského vztahu však též patří jasné hranice každého z partnerů. Umíte být láskyplná, ke svému partnerovi trpělivá, tolerantní a snažíte se pochopit jeho rozporuplné signály. Váš partner s nimi evidentně zachází, jak se mu momentálně zlíbí. Jednou Vás miluje, jindy hovoří o ztrátě citu k Vám, vyčítá dárky, které Vám dobrovolně koupil, obviňuje Vás z obírání o peníze… Dle jeho aktuální nálady se projevuje i chování k Vám. Nastěhoval se k Vašim rodičům, flirtoval s jinými dívkami, opouští Vás, vrací se k Vám, opět opouští. Vy se snažíte mu poskytovat bezpečí a vědomě či nevědomě mu nenastavujete hranice, za které pokud vstoupí, přijde o vás. Zajímá mě, jestli po tom všem, jak se k vám chová, jste tma pro něj někdy nebyla. Pokud tam partner pro nás není vztahově, nemáte povinnost tam pro něj být vy. V takovém vztahu nelze dlouhodobě fungovat a pak láska skutečně bolí. Váš partner vám chodí za hranice, čímž vás znehodnocuje.
Nerespektující partner
Pokud chcete rovnocenný vztah a respektující partnerství, pravděpodobně bude třeba fyzicky i citově uvolnit místo pro muže, který takové vztahy umí nebo je na ně už dostatečně zralý. Teď se vám tam ale nikdo takový neobjeví. Máte tam totiž plno.
Naučit se asertivní komunikaci
Být ve vztahu s emočně nestabilním partnerem je velmi náročné, nejisté a zraňující. Nicméně vy jste v tom vztahu taky a vedle dávání lásky se potřebujete také ochránit. Ve vztazích s citovou nestálostí se potřebujeme chránit o to více. Doporučuji v tom knihu Nenechte sebou manipulovat od Isabely Aga Nazare. Hledejte své hranice, za které nenecháte muže zajít, jinak o vás přijde. Je to otázka nároků a posunuté hranice jsou ukazatelem, že potřebujete své nároky navýšit. Příčinou nízkých nároků bývá strach z osamělosti, že zůstanete sama nebo další partner bude ještě horší než předchozí. Zde bych doporučila pracovat se svým strachem ze samoty, ideálně oslovit odborníka na terapeutická sezení, který vám se s osamělostí efektivně dokáže pomoct.
Nevím, zda jsem Vám poskytla vyčerpávající odpověď na Vaši otázku, vnímám však, že jste velmi bolavá. O svém bývalém partnerovi mluvíte s láskou a něžností. On Vám však bezpodmínečnou lásku nedává. Vážím si i Vaší otevřenosti, kdy se zmiňujete o svém problému s jídlem. Do Vaši situace taktéž vstupovaly nebo vstupují další osoby – Vaši rodiče, partnerova matka, kamarád. Pokud potřebujete hlubší porozumění tomu, co se dělo a děje právě teď s Vámi nebo oporu při vyrovnání se s rozchodem a jiným, neváhejte vyhledat terapeutickou pomoc ať u nás nebo u jiných našich kolegů. Jsme tu pro Vás!
Přeji Vám hodně sil!
